Možná vás, rodiče, které čeká rozhodování o volbě střední školy, případně víceletého gymnázia, napadlo, zda se o tom neporadit s psychologem. Na druhé straně si jistě mnozí z vás říkají: proč vlastně? 
Díky možnosti podat více přihlášek mají všechny děti více šancí a většina z nich se na některou z vybraných škol dostane. Jenže pak se může objevit nečekaný problém – studium se nedaří tak, jak si všichni představovali, dítě škola nebaví apod. Dochází k tomu často proto, že ne vždy jsou rodiče, i když dítě znají nejlépe, a stejně tak učitelé na základních školách, kteří se určitě snaží dobře poradit, schopni dostatečně objektivně posoudit, jaký typ školy je pro dítě vhodný. 

Možnost porovnat studijní předpoklady dítěte s ostatními vrstevníky, posoudit je i podle jiných kritérií než je úspěšnost na základní škole a podívat se jiným pohledem také na jeho zájmy, přání a představy poskytuje psychologické vyšetření k volbě střední školy, resp. víceletého gymnázia.
Většina z nás raději dělá to, co nám jde. O dětech a učení to zpravidla platí dvojnásob. Víme, že spokojené jsou, když je studium víc baví, než nebaví, že problém s motivací k učení mají nejen, když je moc těžké, ale stejně tak když je příliš snadné.

Psychologické vyšetření může ukázat, pro jaký typ středoškolského studia má dítě lepší předpoklady – tj. co mu s přiměřeným úsilím pravděpodobně půjde lépe než něco jiného a co by ho tedy mělo i víc bavit, jaké nároky jsou „tak akorát“. Na základních školách se mnohé děti moc učit nemusejí, takže bývá pro ně i pro rodiče a učitele složitější odhadovat, jak budou zvládat větší množství i náročnost učiva na střední škole. Někdo tam bez problémů prostě přidá a někdo ne. Příčinou toho, že pro některé děti je víc se při učení snažit, dokázat překonávat různé překážky a nevzdat to, když se nedaří, obtížnější než pro jiné, není většinou hlavně jejich lenost nebo nezájem, ale spíše různé charakteristiky osobnosti.
Důležitou roli hraje v úspěšnosti ve studiu u všech dětí, ale zejména u těch mladších na víceletých gymnáziích, celková zralost resp. nezralost osobnosti ve srovnání s vrstevníky. Některé jsou zvláště v páté třídě ještě hodně dětské a proto i méně odolné vůči zátěži. Ve větší konkurenci na gymnáziích pak svým spolužákům nestačí, i když nadání mají stejně dobré nebo i lepší. Právě na posuzování těchto faktorů se psychologické vyšetření k volbě střední školy v naší poradně zaměřuje nejvíce.

Budeme rádi, vážení rodiče, když budeme moci přispět k tomu, abyste spolu s dětmi střední školu vybrali tak dobře, aby vaše děti následující roky studia prožily úspěšně a v pohodě.

Kategorie: Články